• 3 months ago
Severní Čechy se po druhé světové válce stávají krajinou radikální proměny. Z kdysi idylické periferie mezi Stráží pod Ralskem a Hamrem vyrůstá centrum těžkého průmyslu, experimentů a vojenského utajení. Objev jednoho z největších ložisek uranu v Československu v 60. letech spouští novou uranovou horečku a rodí se severočeský Klondike. Do regionu přicházejí tisíce lidí hledajících peníze, práci a novou identitu. Horník se stává hrdinou, uran symbolem „míru“, zatímco veškerá těžba míří do Sovětského svazu. Vznikají nová sídliště, šachty i chemické provozy a místní společnost se dělí na starousedlíky a privilegovanou uranovou elitu. Pod povrchem se však platí vysoká cena – riziko ozáření, extrémní pracovní podmínky a rozsáhlé ekologické škody. Chemická těžba mění krajinu na desítky let dopředu. S koncem studené války přichází náhlý útlum a opuštěné doly nahrazují dřívější sliby prosperity. Lidé, kteří zde nechali zdraví i sny, zůstávají s otázkami bez odpovědí.
Transcript
00:00Vydali jsme se Sovětskému svazu, se vším, co jsme měli.
00:10Zásadní bylo získat uran.
00:15Tak uran jim dáváme a splácíme jim strašně obrovský dnuch.
00:23A teď já mám takový daně jako ty plát.
00:35Nejproblémetičejší následky je kontaminace podzemních vod.
00:384 miliony ton kyselne síraví, tak to dobotí těžby.
00:43Co se týká smrti, tak 90% všichni jdou na plíce.
00:49Tyto lidé byly tak nadstandardně placený, že takový plat neměl ani minister.
00:54Je pravé v tý době já se nyní na třeba škodovku a dva žigule.
00:58Tady vyrostlo sídliště pro několik tisíc lidí.
01:08Tam byl ten transparent náš uran je promír.
01:12Ona to byla pravda, ale nebyla to celá pravda.
01:15Uran je promír, uran je promír, uran je promír našu.

Recommended